Info o JTŠ | Ankety-cancák | Adresář | Kniha návštěv | Akce-kronika-galerie | Odkazy | Přednášky



Teploměr

Naplánované akce Galerie
Naplánované akce Galerie

Kronika


Podzimní setkání OTŠ Kolín
aneb Potkali se u Kolína IV

Organizátoři: Wohryzek, Bobeš, Hanz, Anča, Pajda
Účastníci: Celkem se nás sešlo 37, jupí :-))
Místo konání: „Zelené údolí“ – Tábořiště kolínského oddílu poblíž Čáslavi


Již po čtvrté jsme měli možnost setkat se s kamarády z OTŠky v Zeleném údolí – v kolínském tábořišti blízko Čáslavi. O tom, že se tyto srazy za poslední roky vydařily jsme mohli být přesvědčeni hlavně díky překvapivě a neobvykle veliké účasti. O to více jsme hned od začátku věřili, že i tento sraz bude opět zábavný a vypečený jako jindy.
A taky že jo. Už v dopoledních hodinách jsme byli vyhnáni ze svých teplých spacáčků, abychom se připravili nejen na hlavní hru, ale tím pádem hlavně na strastiplnou cestu. Přestože byly poctivě a pečlivě vysvětleny pravidla, hned na počátku byla část z nás donucena podat písemnou stížnost do rukou hlavního organizátora, tím jsme ale nechtěli pouze vznést námitku ohledně nespravedlivého zacházení s námi, malými skupinkami připravenými k odchodu, ale hlavně trochu odlehčit napjatou situaci a převážného Wohryzka donutit k úsměvu.
Největší stopy a nejhlubší zážitky v nás zanechaly dvě části hry. První, když jsme skládali milostnou báseň. U té jsme měli možnost se skutečně zasmát a také se tvořivě projevit, což nám v danou chvíli nedělalo žádné potíže. (Některé básně – viz cancák)
Druhou rýhu v nás zanechalo osahávání jakýchsi věcí, na které jsme neviděli. Po náročné trase poslepu cestou necestou, přes pařezy přes kořeny, přes potok a ve spoustě bláta, jsme ještě na konci museli sahat po různých nechutnostech a do jakéhosi blivajzu v ešusu, abychom našli hledaný předmět. Jaké bylo naše překvapení, když jsme po sejmutí šátků z očí a procitnutí zjistili, že máme divně zelený ruce a to, co nám na rukou ulpělo nejde v potoce vůbec umejt.
Všichni jsme ale přežili a trefili zpět do tábora, i když někteří z nás měli to štěstí, že měli cestu kratší, o to více náročnějším terénem. Dobrý oběd ale vše spravil a mohli jsme se těšit na tradiční odpolední hru, kdy jsme se „prali“ o totem – dříve pod názvem Wohryzkova kláda, letos Totem Tukan Pajda…
Krátce před setměním jsme sdělili své pocity a zážitky u kolečka, po něm následovala výborná večeře a pak už jsme se po zbytek dne jen radovali, veselili, vyprávěli veselé zážitky z otšek i z osobního života.
V neděli ráno jsme sbalili své saky paky a PaKa(který se konečně letos zúčastnil), uklidili tábořiště a chystali se na odjezd domů, kde budeme vyprávět veselé zážitky z tohoto srazu…