Info o JTŠ | Ankety-cancák | Adresář | Kniha návštěv | Akce-kronika-galerie | Odkazy | Přednášky



Teploměr

Naplánované akce Galerie
Naplánované akce Galerie

Kronika


JČ OTŠ 2007




Neděle



Celé odpoledne jsme měli tu čest seznamovat se s novými frekventanty, kteří se sjížděli do Kadovského tábořiště za účelem projít celým programem táborové školy. Jako tradičně čekala u ohníčku legenda o otýpkách a o celotáborové hře, pravidlech, zkrátka o všem, aby naše společné soužití zde vyhovovalo všem.
Oproti tomu večer po kolečku (večerním ohni) pokračoval velice netradičně – promítáním snímku Na ostří nože, který měl účastníky navnadit, uvést je do hry a vytvořit v nich představu, o čem asi táborová hra bude a jak přežít v divočině. Po filmu mohli ulehnout, ovšem jen na okamžik, jinak by si nemohli užít tolik oblíbené noční hry se svíčkami. Oproti loňsku byla ale tato hra velice blesková, málokdo se vracel se zhaslou svíčkou zpět pro oheň na druhém konci rybníka. Kdo se po hře zotavil ve vyhřáté kuchyni s teplým čajem, mohl opět ulehnout k sladkému spánku.






Pondělí



První společné ráno, rozcvička a seznamovací hra. Jak bylo již naznačeno předchozí noc, ztroskotali jsme v letadle a teď se z toho všichni museli nějak vyhrabat. A proto bylo nutné, aby celá skupina spolupracovala. Někteří ze ztroskotaného letadla vyvázli dokonce zranění a byli odkázáni na pomoc ostatních. Museli projít náročnou stezkou, která vyžadovala mnoho fyzického úsilí a pevných nervů. Zvláště když má každý problém sám se sebou a k tomu se ještě starat o nemocné a zraněné.
Po obědě se frekventanti rozdělili do TRIG a v trigách se rozhodli, jak budou rozděleni do dvou polovin, ve kterých budou mezi sebou bojovat o imunitu. Potom už je čekala první přednáška, několik drobných her a praktická ukázka stavby Teepee, které se všichni zúčastnili, a tak se dílo vydařilo.
Po večeři měli tentokrát účastníci možnost užít si delšího osobního volna. Nicméně frekventanti nelenili a pokračovali ve stmelování kolektivu hrou společných míčových her. U kolečka přišlo první vyřazování jednoho, nejslabšího, účastníka kolektivu. Věříme, že se během seznamovacích her dostatečně poznali a mohou tedy říci, čí práce nebo přístup nebyl úplně ideální, případně co by na sobě mohl kdo vylepšit. Zapsané papírky vložili do dřevěné vázy. Dnes se ale nevylučovalo, každý zapsaný dostal druhou šanci, bez bodových sankcí. Snad si drobnou výtku od ostatních vzal každý k srdci a bude v dalších dnech pracovat o to lépe. Také jsme se dozvěděli, že zde probíhá málo přednášek a adrenalinových her. S ujištěním, že vše vyžadované na frekventanty skutečně čeká, se mohli dál volně bavit u ohně, nebo se konečně jít pořádně vyspat.






Úterý



Před nachystanou přednáškou ze zdravovědy se začalo s celodenní hrou, na první pohled se jeví jako skutečně zábavná. Dvě černá plastová kolečka budou putovat mezi účastníky, každý se ho chce zbavit a předat ho někomu dalšímu, každý byl ostražitý, aby se mu náhodou do ruky nedostal. Frekventanti, bažina i vedení jsou tedy celý den udržováni v neustálé pozornosti. Díky povídání o transportech zraněných byla pro frekventanty hra na hrochy, které musely poloviny dopravit do tábora, jednodušší. Ovšem přepravit takového stokilového hrocha, není žádná legrace. Takže se udýchaní opět usadili za stoly a vyposlechli zbytek přednášky.
Odpoledne bylo psychicky trochu náročnější, protože v rámci boje o přežití je také nutné si obstarat potravu, což znamená něco ulovit a zabít. Chyceno, polapeno, nakoupeno bylo, takže už nic nebránilo instruktáži, jak takového potkana bezbolestně připravit o život a připravit k jídlu. Přednášky o psychologii byly skutečně více, než na místě.
U večerního kolečka došlo k prvnímu skutečnému vyřazení jednoho člena z řady dnes slabšího týmu a po kolečku romantická procházka s ukázkou noční oblohy a základních souhvězdí.
V noci je čekala další noční hra. Frekventanti se museli tajně připlížit k ohni, kde bylo umístěno číslo, to číslo si zapamatovat a později zapsat tak, aby je nespatřili správci ohně a neposlali je zpět na startovní čáru.






Středa



Ráno doběhla přednáška o zdravovědě i s možností vyzkoušet si, jak bychom oživovali pacienta se zástavou srdce. Při hře o imunitu si frekventanti zahráli na zlatokopy, kupovali území, na kterém budou hledat zlato, to směnili v bance a dostali peníze, za které kupovali další území a mohli získávat další zlato. Oproti včerejšku se dnes dařilo týmu modrých, kteří měli ke konci hry více peněz.
A konečně přednáška, nebo spíše praktická ukázka mediální hvězdy Petra „Robota“ Stupky, a jeho umu vaření. O večeři se musela už postarat každá triga sama. Tedy své vědomosti z přednášky uplatnit v praxi a uvařit na ohni polévku, dušené a pečené maso, nejdůležitější ale bylo, aby se všichni dobře najedli.
Po kolečku se frekventantům naskytla jedinečná příležitost očistit tělo a mysl v indiánské sauně. Jistě se všem, kteří se zúčastnili, velice dobře a lehce usínalo.






Čtvrtek



Předešlý večer jsme přivítali nového frekventanta a s očekáváním dalšího jsme bohužel byli donuceni trochu zamíchat trigami a polovinami, aby byli ve hře o imunitu týmy vyrovnané. Hned si vyzkoušeli, jak to bude fungovat, tentokrát při převozu ohně na protější stranu rybníka a následnému uvaření litru vody.
Přednáška z topografie měla frekventantům pomoci vysvětlit jak pracovat s mapou a buzolou. Každou trigu si vzal pod křídlo jeden z bažiňáků, ten s nimi pořádně nacvičil práci s buzolou a připravil je na orientační běh. Jak jsme si měli všichni možnost všimnout, vynášení bodů do mapy bylo největším problémem. Nakonec ale každý v pořádku doběhl a nějaký ten bod našel. Aby si nikdo nemohl stěžovat na nedostatek fyzické zátěže nebo dostatečnou únavu potřenou ke spánku, připravila se pro účastníky poměrně náročná a dlouhá noční hra. Vzbuzeni několika dělobuchy byli nuceni opustit své vyhřáté spacáky a boj o přežití začal. Asi po dvou odinách, kdy se frekventanti vrátili do tábora, došlo k podstatnému zřídnutí týmu, ti kteří během hry "zahynuly" museli zůstat v táboře a dál ve hře nepokračovali. Hra pokračovala dál. Na hráče čekalo ještě zneškodnění bomby, prolézání rourou, plavba v rybníce a další nepříjemnosti.






Pátek


Po předchozím večeru jsme nechali frekventanty vzbudit o hodinu déle, než je zvykem. Ještě dopoledne se účastníci a část bažiny stačili zahřát více než hodinovou hrou o imunitu. Mezi dvěma základnami s telefony byly nataženy dráty, které spojovaly tyto stanice. Každé tři minuty bylo o odizolování drátu mono vyslechnout zašifrovanou zprávu. Mezi tajným síláním bylo možné vyslechnout např. zprávy o počasí či písničky na přání, dokonce i se skutečnou písní v podání Wohryzka a Hanze. V každém případě nebylo snadné dráty obnažit a poslouchat se sluchátky vždy dost dlouho na to, aby celou zprávu vyposlechli, protože drátové spojení hlídala otravná bažina, která frekventanty pouhým svým dotykem připravovala o život tak jim jejich práci skutečně hodně znesnadňovala. Zlom ve hře nastal v okamžiku, kdy se nepřátelé stáhli do svých krytů a nechaly radisty dělat v klidu jejich práci.
Odpoledne následovala přednáška a praktická ukázka ohňů, kde se všichni mohli dozvědět kohosi rozdělání a způsoby využití. Nejdůležitější přednášku bylo uzlování a využití lan, což nebyla jen pouhá přednáška, ale hlavně nácvik na příští den.





Sobota


Budíček byl velmi brzy, už v šest hodin ráno. V sedm hodin čekal totiž v Kadově autobus do Jindřichova Hradce. Tam jsme opět dostali možnost trénovat lezecké techniky na trenažeru Jakubovi. Před slaňováním, prusíkováním a vylézání do oken a balkónů bylo nutné zopakovat základní potřebné uzle a seznámit se s potřebnými provazy, lany a dalším materiálem. Na Jakubovi jsme strávili několik hodin, bylo tedy skutečně možné mnoho věcí natrénovat před tím, než frekventanti polezou na skutečných skalách. K těm jsme byli tuto noc odvezeni, abychom se s nimi mohli předem seznámit a zároveň si vyzkoušet dovednost stavby bivaků, abychom se všichni mohli nerušeně prospat mimo tábor. Přípravou přístřešků ale ještě zábava nekončila. Bylo nutné také připravit večeři z vlastních zásob, někteří odvážlivci se dokonce i vykoupali v nedaleké řece, což byla pro většinu zúčastněných skutečně zábava a možnost, jak se zároveň otužit a pobavit místní obyvatele na dovolené.
U večerního ohně se mohli všichni opět sblížit a svěřit se se svými pocity a zážitky ostatním. Přestože nebylo „kolečko“, každý se svěřil ostatním s tím, co prožívá, což skutečně přispívá ke ztmelení všech frekventantů. Noc se poměrně protáhla.






Neděle


V neděli byl budíček trochu chaotický, snad proto, že se né úplně dařilo všechny frekventanty svolat. Mnohdy bylo hodně těžké je najít, protože se na noc vydali do různých zákoutí lesa a skal. Údajně se ale všichni vyspali dobře. Bylo zřejmě skutečně štěstí, že v noci nepršelo. Některé přístřešky byly totiž schopny chránit spíše před sluncem, než před deštěm.
Dopolední program jsme si všichni užili na skalách. Po předchozím tréninku byli nyní všichni schopni bezpečně se uvázat, vylézt na skálu a následně ji slanit. V poledne už nás v blízkosti skal čekal autobus, který nás dovezl zpět do Kadova. V tábořišti čekala frekventanty hra o imunitu. Když už jsme u těch lan a uzlování, tak se nyní mohlo toto téma završit tak, že družstva navázala osmičku na laně. Ovšem frekventanti se lana nesměli pustit a osmička musela být uvázána tak, aby nám“zazářila“ uprostřed lana. Aby toho nebylo málo, nebylo možné dorozumívat se hlasy, jen svými těly a posunky.
Po přednáškách se mohli účastníci opět těšit z kolečka, kde jako obvykle dostal každý prostor vyjádřit své pocity. Tentokrát za dva dny. Dojmů bylo skutečně hodně, mnoho frekventantů si za tento víkend skutečně sáhlo na psychické dno. Skutečně se překonali.
A protože byli frekventanti z lesa pěkně odpočatí, byl pro ně připravený noční orienťák. Někteří doběhli včas a tak se mohli hezky vyspat, někteří dorazili až téměř za svítání. Moc času ke spánku jim tedy nezbylo, ale hlavně že všichni v pořádku dorazili.






Pondělí


Budíček byl tentokrát opět posunutý, frekventantům se odpustila rozcvička a dokonce se jim i donesla snídaně do postele. V dopolední hře o imunitu se z „orlích hnízd“ sestřelovala vajíčka zabalená do ubrousku. Vajíčko se mohlo sestřelit pouze vodu ze stříkaček, takže šlo nejen o rychlost a taktiku, ale hlavně o přesnou mušku. Poté následovala přednáška o meteorologii. Program byl spestřen o další společné hry, načež byla frekventantům dopřána i chvilka osobního volna.
Poté si frekventanti vyslechli o zásadách přežití , shlédli praktické ukázky možností maskování osob v přírodě, zjistili, jak a čím se mohou bránit neznámému útočníkovi atd.
Co si již mohli konečně prakticky vyzkoušet, byla vodní záchrana. Vojáci, kteří přednášky vedli nás museli bohužel brzy opustit, ale o to více času jsme mohli věnovat společné zábavě a hrám.
Snad největší úspěch měly oblíbené želvičky, které si užila hlavně ženská část účastníků, které tentokrát není mnoho. A protože byla tuto noc slíbeno, že bude bez nočních her, mohli se účastníci vesele bavit dál u večerního ohně.






Úterý


Úterní ráno probíhalo klidně. Rozcvička ve dvojicích, což může být po ránu trochu problém, máte-li sami problém vstát a ještě k tomu nést další břímě. Jako každý jiný den čekaly frekventanty zajímavé přednášky a několik neméně zajímavých her. Tentokrát se hrou o imunitu začalo hned ráno, když byli účastníci čerstvé vykoupaní, byla většina nucena skočit do rybníka znovu, aby zapálili svíčky, coby majáky, rozmístěné na pěti stanovištích. K dispozici měli týmy jednu lodičku a dvě krabičky sirek. Nehezká situace nastala v případě, kdy si členové týmu v rybníce navlhčili svá škrtátka se sirkami. Potom měli skutečně problém majáky zapálit.
Aby nebyl oběd stále tak jednotvárný a obyčejný, svázaly se tentokrát frekventantům ruce k sobě tak, že vytvořili dlouhý řetěz. Nikdo se tedy nemohl pohybovat svobodně kam se mu zachtělo. Všichni byli odkázáni na pohyb ostatních a bylo nutné tomu přizpůsobit i tempo obědvání
Protože byl připravovaný výsadek, o kterém frekventanti zatím nic nevěděli, zahráli si sněhovou kouli – hru, kdy museli jednoho člena týmu oblékat co největším počtem kusů oblečení. Tato hra se hrála z jednoho praktického důvodu – aby si všichni vybalili a našli pak snadno veškeré oblečení, které bude potřeba pro příštích pár dnů.
A přišel výsadek, jemuž předcházela poměrně dlouhá doba příprav trig a jednotlivých frekventantů. Všichni nasedli do autobusu s mikinami přes hlavu, aby neviděli, kam přesně jedou. Byli odvezeni do Brd, kde byli ještě dále rozváženi na různá zákoutí, aby se museli v noci najít a zorientovat v neznámém terénu.






Středa


O tom jak prožívali středu frekventanti víme hlavně z jejich deníků. Úkoly, které jim byly zadány se totiž ne vždy podařilo splnit. Ono také chodit po vesnici a hledat po domech někoho, kdo by byl schopný přehrát pásku na diktafon nebo starém záznamníku není úplná legrace.
Zjistili jsme, že tento úkol se nepodařilo nikomu splnit, ale na druhou stranu byla toto šance seznámit se s domorodým obyvatelstvem.






Čtvrtek


Ve čtvrtek se vedení s bažinou vydalo na místo, kde se měli sejít se všemi frekventanty, aby si na závěr výsadku ještě všichni společně zahráli hru, než se vrátí do tábořiště. Bažina se rozběhla do blízkého remízku a ostatní je byli hledat a „lovit“ jako zvířátka v lesích. Poté se jednotlivým zvířátkům přidělila role a důležitost , což bylo potřeba pro závěrečné bodové vyhodnocení.
Po krátkém zotavení se všichni opět věnovali přednáškám a připraveným hrám. Protože byli po několika dnech v lese hodně špinaví a zpocení, zahráli si v rybníce vodní pólo.
Při hře o imunitu si týmy vytvořili dlouhé okapy z tvrdých papírů, které měli k dispozici a dopravovali po nich ping-pongový míček až k cílové čáře. Okapy ale nebyli dost dlouhé, proto bylo potřeba neustále dobíhat, odebírat nepotřebné okapy a přidávat je dopředu.
Během večerní přednášky se hodně rozpršelo, což přímo nahrávalo k další hře. Aby frekventanti ukázali, že skutečně umí rozdělat a udržet oheň a to i za deště, měli za úkol uvařit 1 litr vody.






Pátek


Frekventanti byli na dnešek odpočatí, což bylo dobře. Čekal je celkem dlouhý den. Nicméně ráno se nikomu do rybníka nechtělo, místo toho se účastníci rozcvičky vzbouřili a vhodili do vody předcvičovatele, který se je rozcvičkou pokusil probrat. Ale aby to frekventantům tak snadno neprošlo, byli vysláni do rybníka během dopolední hry. V rybníce museli posbírat polystyrénová kolečka a z nich postavit na břehu věž, aby byla co nejvyšší, ale zároveň co nejstabilnější. Kolečkami mohli manipulovat pouze nohama nebo obličejem. Protože se frekventantům rozdali nafukovací balónky, které museli mít připevněný na svém těle a opatrovat ho jako svou „dušičku“ byl pro některé pohyb v rybníce o to těžší a omezující.
Odpolední přednáška obsahovala i vycházku za užitečnými bylinkami a dřevinami. Na další obchůzce už mohli účastníci vidět mnoho „vychytávek“ užitečných pro přežití, např. jak zjistit, kde je sever pomocí jehly, jak rozdělat oheň pomocí lupy, jak získat čistou vodu v přírodě nebo jak získat mravenčí kukly.
Chvilka osobního volna většina využila k zahrání některých her důvěry, ke kterým se připojilo i vedení.
Aby nikdo netrpěl pocitem, že není dostatečně unavený, připravila se i noční hra – svíčkový fotbal, který se velice podobá klasickému, ale hráči se smí po hříšti pohybovat pouze se zapálenou svíčkou.






Sobota


Ráno všichni vyskočili z postýlek na poslední rozcvičku a po snídani se i zúčastnili poslední přednášky. Hned poté následovalo pár her na odreagování, např. svačinka schovaná na stromech a podobné. Po svačině byla chvíle na samostudium, se kterou každý naložil po svém a mezitím bažina zhotovovala závěrečný oheň a ostatní drobnosti, které byli potřeba ke slavnostnímu zakončení.
Po obědě vše vypuklo, začali závěrečné zkoušky, kde se mělo ukázat, co si kdo z přednášek odnesl. Pro někoho to odpadlo lépe, pro někoho o trochu jinak.
A večer to bylo tady, závěrečný oheň. Velká vatra spojující pohled všech zúčastněných, zhodnocení celého pobytu a předání placek o splnění OTŠ.






Něděle


Probuzení do hezkého dne kazí jen myšlenka, že musíme balit a odjet. Spoustu nových kamarádů, se kterými se člověk nerad loučí. Ale nedá se nic dělat, balíme saky paky, rušíme podsadové stany a tee-pee a spoustu dalších drobností a……. rodiče těšte se na nás.