Info o JTŠ | Ankety-cancák | Adresář | Kniha návštěv | Akce-kronika-galerie | Odkazy | Přednášky



Teploměr

Naplánované akce Galerie
Naplánované akce Galerie

Kronika


Zimní setkání OTŠ

Od pátečního večera se začali do Zálesí sjíždět kamarádi z celé republiky. Sešlo se nás kolem 30ti. Páteční večer jsme strávili společně a vesele se debatovalo až do brzkých ranních hodin. Johnny, náš budoucí frekventant, spojil odchod z míst, kde jsem debatovali, s budíčkem ostatních již spících mrtvolek. Po chvilce začaly k Johnnymu létat nejenom nadávky, ale i některé dobře mířené věci. To však rannímu vtipálkovi nemohlo zkazit náladu.
Po ranním nemilém budíčku se začali kamarádi postupně trousit do kuchyně, kde již Víťa připravil krásné pohoštění. Poté, co jsme nasytili svá bříška, nás čekal záludný program.



Bylo nádherně, sluníčko svítilo, po sněhu ani památky. Bob s Kozou, záhadně se usmívajíc, nás vyzvali, abychom se rozdělili do šesti skupin, v nichž má být aspoň jeden Strakoničák. Nejprve jsme měli složit básničku Víťovi, který za přednesení daného dílka dal skupině misku se zvláštním obsahem - mouka, jedno vejce, bujón a tři hřebíky. Naším hlavním úkolem bylo pokusit se ve vesnici vyměnit hřebíky za koření a další potřebné ingredience, sejít se na vrcholku kopce Kůstrý a zde uvařit nudlovou polévku.

Vyrazili jsme do boje o koření, první problém nastal při zjištění, že skoro žádný z domů nemá zvonek. Většina skupin byla ze začátku hodně rozpačitá, ale postupně se všichni otrkali a ke konci bez zábran plenili domácí spíže místních spořádaných občanů. Lidé už zdálky volali: "Ani sem nechoďte, už žádný koření nemáme, zato máme už celou sadu hřebíků." Nejsuverénněji si počínal Cígo. Nejprve vyměnil u Víti talíř za 3.5 kuličky velmi vzácného nového koření a pak bez jakýchkoliv rozpaků zkušeně vstupoval do dvorků s talířem a sháněl již udělanou polévku, návdavkem získal i knedlo, zelo, vepřo. Zanedlouho zavládla panika při zjištění, že na uvaření polévky skutečně žádné vybavení jako hrnce, lžíce a další již nedostaneme. Skupinky rychle směňovaly k Víťovi žádajíc a prosíc o náčiní výměnou za nejrůznější koření.

Když už se zdálo, že jsou všichni dobře vyzbrojeni na vaření, vyrazily skupinky směrem ke vrchu. Jen co všichni dorazili, okamžitě se vrhli na přípravu zadaného pokrmu, aniž by trpělivě vyčkali dalších pokynů. Jak nás překvapilo sdělení Boba, že jelikož je ošklivě a plno sněhu (bylo krásně a minimálně 15 stupňů), musíme svůj pokrm vařit minimálně ve výšce 50 centimetrů nad zemí. Ohýnky se začaly narychlo přesouvat a za chvíli se z kotlíků začalo vesele kouřit. Velkým problémem se brzy ukázala příprava nudlí - jak je vyválet a na čem je vyválet! Netušili jsme, na kolik způsobů se dá připravit nudlová polévka, a to na způsob bramboračky, rajské, tuhé omáčky a dokonce i nudlových noků. Nicméně se každému podařilo splnit zadaný úkol. Ke konci dokonce po Kůstrý pobíhaly stewardky s táci nabízející kromě dané polévky například čokoládu, křen, mrkev a nápoje na posilněnou.

Když jsme se vzpamatovali z programu, na večer byla naplánovaná oslava Cígových narozenin. Cígo dostal překrásný dort v podobě ozdobené prasečí hlavy a velkou krabici plnou novinového papíru; na dně se ukrýval i již dlouho Cígem vysněný nůž. Noc probíhala v proudu nerušené zábavy. Někteří skončili v ložnici u vyprávění vtipů, jiní se opět odebrali do místní občerstvovny hrát kulečník, stolní fotbálek nebo ping pong.

Ráno probíhalo ve znamení úklidu a loučení. Pár z nás se ještě společně rozloučilo v tolik oblíbené čínské restauraci ve Strakonicích. Celá akce se velmi vydařila a moc se těším, až se s vámi opět uvidím. Příští rok proběhne Setkání už v Kadově.....




napsala Edit