Info o JTŠ | Ankety-cancák | Adresář | Kniha návštěv | Akce-kronika-galerie | Odkazy | Přednášky



Teploměr

Naplánované akce Galerie
Naplánované akce Galerie

Kronika


Brigada u Kozy

Organizátoři: Koza a jeho rodina
Účastníci: Bob, Edita, Íčko, Machr, Motejl, Wohryzek,
Místo konání: Peníkov – Kozovo bydliště…

Týden uplynul jako voda a hezké páteční počasí slibovalo nádherný víkend. Už tradičně měl Bob zpoždění, vyzvedával mě o hodinu déle. Ovšem tentokrát se pod jeho zdržení podepsaly technické problémy na vozidle. Cesta autem byla více než příjemná. O skvěle prožité cestě svědčí také to, že rádio jsme zapnuli až těsně před Dačicemi. Po několika technických zastávkách jsme dorazili do Peníkova.
Přivítala nás zde Tereza (sestra Kozy) a zavedla nás za ostatními. V kuchyni Kozy mamka vařila, Kozy táta hrál na notebooku karty. Íčko mlsně pozorovala přípravu jídla a Koza předstíral pomoc při vaření. Jak nás spatřili, všichni se rozzářili. Bylo to krásné přivítání. Asi za 15 minut přijel i Motejl s Machrem a naše pracovní skupina byla kompletní. Sbalili jsme se a odjeli na „Šatlavu“ – srub o několik kilometrů dál. Přes tmu jsme neviděli cestu ani přírodu kolem. Večer se hrálo na kytary a zpívalo se u praskajících kamen. Je třeba dodat, že i Bob potrápil struny Editině kytaře a já byl jeho hrou mile překvapen.
Druhý den ráno jsme po probuzení měli možnost kolem srubu spatřit nádhernou přírodu, krásný rybník a strategicky postavené WC. Dali jsme si výbornou snídani. Dozvěděli se, kterým směrem je sad a na vozíku traktoru jsme vyrazili do práce. Sad nás překvapil svojí rozlohou. Byl opravdu veliký. Začali jsme prořezávat stromy a dělat hromady dřeva na spálení. Po chvilce jsme do naší práce zapojili i traktor. U volantu se vystřídalo hned několik lidí. Po navození velké hromady dřeva jí Machr pod mým vedením z přednášky ohňů úspěšně zapálil. Ohýnek byl opravdu veliký a neúnavně hřál, nerozházelo ho ani to, že přes den občas drobně sprchlo. Přibližně kolem poledne nám byl přivezen oběd. Výborná fazolová polévka. Odpoledne jsme pokračovali v rozdělané práci. Přijel i Kozův kamarád Míra, kterého jsme znali ze Silvestra. Po odvezení a spálení větví začalo komando ve složení Motejl (řidič), Machr (závozník), Já (velitel vozu – určil Machr z důvodu, že jsme seděl vpravo od řidiče) svážet kmeny dřeva na „Šatlavu“. Po první cestě došlo k porouchání traktoru, což se po chvíli zdařilo opravit. Volnou chvíli jsme s Bobem vyplnili veselými historkami z působení v TK Mustang. Při druhé cestě před koncem došla nafta To bylo znamení, že pro dnešek už nemáme pracovat. Večer jsme se veselili, Edita a Bob hráli na kytary a ostatní zpívali. Potom jsem Boba vystřídal já a nakonec jsem hrál už jenom já. Vydrželi jsme dlouho do noci.
Ráno jsme vyložili poslední várku dřeva z traktoru a naše auto ve složení Bob, Edita, Íčko, a já se vydalo ke Kolínu. V Kolíně na nádraží jsme vysadili Íčko, která pokračovala dál na Prahu. Mě zavezli pěkně pohodlně před dům a tím pro mě víkend u Kozy skončil.
Koza uznal, že i přes malý počet účastníků jsme v sadu udělali hodně práce. Bylo to hrozně fajn. Ten kdo nemohl tak přišel opravdu o super víkend v krásné přírodě se skvělou partou lidí. Chválím tímto ty, kteří na Silvestra slíbili pomoc na nějaké brigádě u Kozy a svůj slib dodrželi a opravdu přijeli!!!


napsal Wohryzek