Info o JTŠ | Ankety-cancák | Adresář | Kniha návštěv | Akce-kronika-galerie | Odkazy | Přednášky



Teploměr

Naplánované akce Galerie
Naplánované akce Galerie

Kronika


Setkání trampů pod Křemešníkem ke 40. výročí ČTU a 90. výročí čs. trampingu

Setkání v lesích

12. – 14. 9. 2008

Tak jako každý rok se konalo na Sluneční pasece pod Křemešníkem setkání všech příznivců trampingu pod hlavičkou České tábornické unie. Oslavovalo se zde i 90 let od založení československého trampingu a 40 let založení ČTU. V pátek se na paseku začali sjíždět lidé z celé republiky a ani kamarádi z JČ OTŠ nemohli chybět – sešlo se nás tu 30 . Bylo to první setkání po letošní OTŠce, všichni se těšili, jak si při ohýnku popovídáme. Večer proběhlo zasedání Nejvyšší rady ČTU, po kterém jsme se všichni sešli ve srubu a povídali, vyprávěli, hrálo se na kytaru. Každý vyprávěl svá minidobrodružství. Panika po několika hodinách hledání konečně dorazil (Buvár vyhrál sázku, tipnul si, že Panika dorazí v 10 hodin). Kiki zase byla učarovaná z Cígovy psí smečky.
Někoho ráno probudilo překrásné počasí, nás (Edit + Indy) probudil Hanz s Ančou. Protože jsme odmítali vstát, zbořili nám stan, ve kterém jsme si hověli. Rozhodli jsme se, že jim večer oplátkou odneseme stan jim. Od dopoledních hodin byl přichystán bohatý program. Kdo chtěl, mohl zkusit vytáhnout na laně kámen za mohutného povzbuzování ostatních přihlížejících. Dále byli všichni vyzváni, aby utvořili dvojce. Každá dvojce dostala do ruky vejce, které měla si opatrně přehazovat. Po každém odhozu odstoupila o krok vzad. Se zvětšujícím odstupem bylo stále těžší vejce chytit a nerozbít. Dvojice postupně mizely a s sebou si odnášely zbytky vajec na oblečení. Mezi nejlepší se dostal Hanz s Pakem a skončili jako druzí (schytal to Pako, hi, hi). Další atrakcí bylo přetlačování se v kruhu za pomocí klády. Neváhali jsme a postupně se u klády vystřídal Radim, Šárka, Indy a Edit. Bohouš s Víťou bojovali tak urputně, že nakonec jejich souboj skončil s velkým potleskem nerozhodně. Kdo měl chuť, mohl zkusit i hod sirkou.
Slunečná paseka byla opravdu slunečná a každý měl možnost poznat řadu nových lidí, popovídat si, seznámit se. Celkem tu bylo asi 400 lidí. Velmi nás překvapilo, jak mnoho lidí vědělo a bavilo se s námi na téma OTŠ. Odpoledne jsme vyrazili na vrch Křemešník, někdo se šel jen projít, někteří šli kešky. Zdánlivě jednoduché – dojít na místo dle souřadnic a hledat…. Po půl hodině hledání ve skupince 6 lidí jsme zoufale žádali i o telefonickou nápovědu, ale nakonec se podařilo. Po malém zaslouženém občerstvení se část z nás vydala na rozhlednu. Anče po cestě učaroval dětský nafukovací hrad se spoustou balónků. Bylo roztomilé vidět Anču skákat do malých balónků spolu se čtyřletými dětmi …. celkem mezi ně zapadla a občas se nám mezi nimi i ztratila. Vystoupili jsme na rozhlednu. Pro někoho bylo vylézt na rozhlednu velkým výkonem, ze zdola na nás koukaly malé postavičky Anči, Hanze a Wohryzka, ale Pajda zde byla ve svém živlu a užívala si ptačího výhledu na krajinu.
Po příjemné procházce následoval odpolední program. Postupně na jakémsi pseudopódiu vystupovali trempské a country kapely. Velkým zpestřením bylo i vystoupení přebornice s lasem a bičem. Když vyzvala přítomné odvážlivce o ztvárnění figuranta, nepřiřítil se nikdo jiný než Panika, který byl ve svém živlu. Nejprve držel větévku jako cíl (druhou rukou chránil své nejcennější, co dosud měl), poté bafal cigaretu, než její konec ustřelila slečna dobře mířenou střelou. Sklidil za to velký potlesk a my jsme se výborně bavili. Kdo měl zájem, mohl se ve srubu shlédnout prezentační video JČ OTŠ, podívat se na fotky a znovu si tak připomenout jedinečné zážitky z téhle skvělé akce. Navečer odjel Banán s Machrem do Brna pro Machrovu novou hračku – čtyřkolku.
Začalo se stmívat a začalo přituhovat, každý se snažil zahřát, jak se dalo. Někdo u ohýnku, jiný dávkou teplého burčáčku. Večer jsme se mohli zúčastnit obřadního zapalování ohně v duchu tradic a poslechnout si něco z historie trampingu. Poseděli jsme u malého ohně, opékali si dobrůtky. Kiki opět nezapřela svou dobrosrdečnou povahu a rozdělila se nejen s námi, ale i s lidmi, které viděla poprvé, o své kuře. Návdavkem jsem dostali hrst tatranek od jednoho veselého pána. Když jsme já a Indy chtěli jít spát, čekalo nás nepříjemné překvapení. Náš stan prostě zmizel. Po chvilce hledání jsme ho objevili asi o 20 metrů dále za stromy (on se tmavě zelený stan v černém lese se zhasínající čelovkou móóc špatně hledá). Když jsme vše dali zpět na své místo, měli jsme chuť na sladkou pomstu. Nepochybovali jsme, že se jedná o Hanze a Anču, kteří nám již ráno zbořili stan a slibovali jsme jim odnesení stanu. Na oplátku jsme jim naházeli šišky pod stan. Jaké bylo překvapení, když nás uprostřed spánku probudil rozzuřený Hanz a začal nám šišky házet zpět do stanu. Po našem vysvětlování, proč jsme tak činili, řekl, že on stan neodnášel a ani Anča stan s nikým neodnesla. Tímto se jim ještě jednou omlouváme. 
Ani ráno jsme se nedozvěděli, kdo nám stan odnesl, asi to opravdu byli mravenečkové. Po velkém pátrání vina padala na Wohryzka. Ten nám chtěl v noci otočit tropiko, ale byl tak zmožen, že stan nenašel. Pajda zase rozjela pátrání, kdo jí oběsil jejího plyšového králíčka. Tuto lotrovinu už Anča na svědomí měla.
Po veselém balení a loučení se každý rozjel svou cestou. Opět se setkáme, tentokrát oficiálně, v Zeleném údolí u Čáslavi.

Napsala Edit